Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jaromír Jágr: Já svatbu tajit nebudu

20. 8. 2007
> Do kolika let chce hrát hokej?
> Co řekl o rodině a dětech?
> A proč neumí jezdit na motorce?

KARLOVY VARY – Poosmé v kariéře a potřetí za sebou v sobotu pochoval JAROMÍR JÁGR (35) v náručí Zlatou hokejku, trofej pro českého hokejistu  sezony. „Ta je těžká! Kolik váží? 18 kilo? To bych řekl, že daleko víc! Že bych si ji mohl vzít do posilovny,“ žertoval.

Jaromíre, asi jste čekal, že završíte hattrick, ne?
„Myslím, že jsem neměl nějak oslnivou sezonu. Zase na druhou stranu nikdo z ostatních z českých hráčů taky neměl nijak excelentní rok. Každej měl svoje výkyvy, pokud někdo dobře začal, tak se zranil, bylo to otevřený. Věděl jsem, že určitou šanci mám. Tohle vítězství z těch osmi je pro mě nejlepší, protože vážnost téhle ankety pořád stoupá.“

Karel Gott má doma přes třicet Zlatých slavíků. Kde se chcete zastavit vy?
„Zlatej slavík je hodně o popularitě, ta při hlasování rozhoduje. I tak klobouk dolů před Mistrem, co dokázal. Jenže zpěvák může slavíka vyhrát i v 65 letech, což v hokeji nejde. Většina jich totiž už v 65 letech nežije.“ (směje se)

Baví vás hokej pořád stejně jako ve dvaceti letech? Nebo je to jiné?
„Hej, ty tam! Jsi v pořádku?!“ halekal Jágr poté, co pukem trefil někoho ukrytého za plentou.„Každý období je svým způsobem jiný. Jako mladej se chce hráč dostat do Stanley Cupu, nic jinýho než hokej ho nezajímá. Pak přijde období, kdy trochu zleniví a myslí si, že už to umí, přitom to vůbec není pravda. Dělá kraviny. Pak je období, kdy už se vyřádil a začíná myslet na to, že mu moc času v hokeji nezbejvá. A protože ho stále miluje, snaží se udělat maximum pro to, aby ho mohl pořád hrát na vysoký úrovni. A zjišťuje, že je to těžší a těžší a říká si, kde mohl bejt, kdyby jako mladší udělal víc. Možná mě to trénování baví víc a víc. I když stáří se ukazuje, člověk musí bejt chytřejší, nemůže do všeho vletět jako maniak.“

Je z pohledu věku motivační vidět Dominika Haška, jak sebou mrská v bráně i ve 42 letech? Říkáte si, že toho ještě máte hodně před sebou?
„Post brankáře je jiná věc než post útočníka. V brance věk nehraje takovou roli. Já NHL do tolika hrát nebudu. Zbývá mi rok dva, maximálně tři.“

Dovedete si už teď představit život bez hokeje?
„Zatím není vůbec žádnej důvod. Člověk by měl dělat věci, který miluje. A když má možnost je dělat, tak by si toho měl vážit a dělat je na maximum. Nikdy nevíš, co se stane, ze dne na den se ti může obrátit život naruby. Je zbytečný si dělat plány. Určitě je výhoda, že mám daleko víc času než hokejisté, který mají děti, rodinu. I když zase na druhou stranu přicházím o ty zážitky s tím spojený. Dá se to všechno skloubit, pokud ta manželka je rozumná a podporuje tě.“

Máte na sezonu, která vám potřetí za sebou vynesla Zlatou hokejku, nějakou jednu konkrétní vzpomínku, podle které si ji uchováte v paměti?
„Každá sezona je určitým způsobem zvláštní, i tahle byla. Podařilo se mi dát 600. gól, překonat Jarriho Kurriho a gólem číslo 602 se stát nejlepším střílejícím Evropanem v NHL, čehož si hrozně moc vážím. Taky cesta do play off byla zvláštní, kdy jsme potřebovali vyhrát 17 z posledních 20 zápasů. A nám se to podařilo. Pak jsme byli tak rozjetý, že jsme hráli docela dobře. I když tam bylo pár negativních věcí, jako třeba inkasovaný gól sedm sekund před koncem dá se říct rozhodujícího zápasu s Buffalem. Na tohle budu vzpomínat.“ Kolika lidem se asi tak poklonil sám Karel Gott?!

Patrik Eliáš během přenosu řekl, že se oženil. Byla to pro vás novinka?
„Asi jako pro vás všechny. O ničem jsem nečetl a je zajímavý, jak to dva velice známí lidé dokážou zatajit, což je velká ostuda pro bulvár. Divím se, že nebyl na stopě.“ (směje se)

Chcete se pokusit o něco podobného?
„Určitě ne. Ale je to svým způsobem zajímavý. A pak se ještě Patrik všem těm magazínům vysmál. Je to prostě koumák. Ale je to daleko lepší schovat to někde v Třebíči, nebo na nějaký vesnici, než v Praze. Spousta novinářů by tam na venkov ani netrefila!“

Ale víte, oni se vzali na Maledivách… Tak by se to asi povedlo i vám.
„Tak to ne! To je moc drahý!“ (směje se)

Lukáš Pešek vás požádal o setkání v neděli dopoledne na motorkách v Brně. Přijmete?Tradiční projížďka bryčkou, podruhé s Innou po boku.
„Udělám pro to maximum. Hned v noci si jedu do Kladna pro věci a pokračuju do Prostějova na soustředění. Pokud nebudu moc unavenej a ráno vstanu, tak přijedu.“

Jste vůbec fanda do motorek?
„Abych byl upřímnej, do motorů se vůbec moc nehrabu. Pokud by se mi rozbilo auto, vůbec nevím, co bych dělal! Ani rychlá jízda mě neláká. Na motorce jsem se nikdy nenaučil jezdit. A jsem rád. Z prostého důvodu: Jedna chyba na motorce rovná se jistá smrt. Zvlášť na našich silnicích. Zvlášť já bych byl mrtvej ještě dřív, než bych si motorku koupil.“ (směje se)

Nikdy jste netoužil po mašině?
„Ani nevím, jestli by mi to doma u otce prošlo. On nikdy nebyl velkej fanda motorek a alkoholu.“

Ještě byste se ptal doma? Ve 35 letech?!
„No to ne! Já myslel v těch 16, když se dělaly papíry na motorky, protože pak už to nepřicházelo v úvahu. Leda nějaký chopper, pomalej typ motorky. Teď bych se neptal, ale zase už mám všechnu rychlou jízdu za sebou. Možná by bylo zajímavý to zkusit, ale moc si na to nevěřím.“

Nějaké špatné zážitky s rychlostí?Kliknutím zvětšte
„Jednou jsem byl na okruhu v Mostě a měl jsem tam jet jeden okruh, myslím, že to bylo ve škodovce. Ale stejně, jak ti borci jezděj v zatáčkách, tak mi bylo po pár metrech tak špatně, že jsem řidiči řekl, aby zastavil.“

Urazil Haškovi hlavu!

KARLOVY VARY – Slavnostní vyhlášení ankety nebyla letos vůbec hloupá estráda. Moderátoři svými kousky zahnali hráče do úzkých. Jaroslav Hlinka kojil z umělých prsů malé dítě, Tomáš Kaberle zápasil s profesionálním sumistou, Martin Straka nacvičoval rumby a Jágr s Haškem si to rozdali v přímém souboji! Gólman se ovšem měl vžít do role, že je mu 65 let a v křesle s fajfkou a papučemi jen pohyboval brankářem dálkovým ovládáním. Ze tří Jágrových střel z několika metrů pustil jednu, ale… První puk prosvištěl za branku do závěsů a… Za nimi někdo vyjekl! „Trefil jsem tam nějakého diváka, což nebylo vůbec nahraný. Sám jsem se vylekal,“ smál se Jágr. Druhá rána: jasný gól. A třetí? „Koukejte, teď ho trefím do hlavy,“ říkal. A prásk! Figurína gólmana inkasovala tvrdý úder, div se hlava neskutálela z krku.